O bíglech ...     Dobrý den. Musím se také podělit o zkušenosti s touto rasou. Já sama od malička vyrůstala mezi německými    ovčáky. Nyní mám doma také ovčáky Sylvu a Zyca. Dcera si s přítelem pořídila bígla Eika. Původně s ním u    přítele bydlela v bytě, ale teď se vrátila domů i se psem. Od prvního kontaktu jsem si ho zamilovala. Sice jsem    s ním byla pumpovat žaludek, protože našim ovčounům sežral velké granule, které zásadně nekouše.    Rozkouše na co příjde, sežere Vám připravené jídlo, je vždy o kousek před vámi. Rád utíká a chodí na    procházky sám. Zatím se vždy vrátil. Každý den řešíme nějaký jeho průšvih. Ale i přesto, ten jeho kukuč,    vítání, mazlení, temperament, chytrost,to, jak se těší na žrádlo a skáče u toho 1 m nad zem jenom jak slyší    šustit pytlík, jsou úžasný. Nakonec je mu vše odpuštěno i mým manželem, který ho nikdy nechtěl. Ten pes si    Vás prostě podmaní a získá. Nakonec děláte to, co chce on.Se Sylvou a Zycem je také kamarád.    S pozdravem Šárka.    Zdravím všechny majitele bíglů. Já měl taky bígla, fenku. Jmenovala se Alka a 13.1. 2010 nám umřela :-(    12.dubna by se dožila krásných 13-ti let. Smutnější je to,že to bylo 3 dny před mýma 24.narozeninama. Dostal    jsem ji v 11-ti letech a u nás doma se stala členem rodiny a moc mi chybí.Jak to tady pročítám,musím dát za    pravdu většině-není to nejposlušnější pes,ale je radost ho mít doma a má snad ten nejkrásnější psí pohled    (však všichni víte, jak se dokáže koukat a dělat "psí oči"). Alka byla moc hodná,i když né zrovna moc    poslušná a taky občas utekla na svůj vlastní výlet. Jako mladší byla dost temperamentní a svoji vitalitu si    udržela až do cca 11-ti let.Potom už byla klidnější a byla neuvěřitelně mazlivá a mlsná:-) S láskou a slzami v    očích na ni vzpomínám... Všem přeju ať vám vaši bíglící dělají radost ještě hodně dlouho. Radek Zdravím všechny majitele bíglíků. Na fotečce posílám celou naší rodinku. Letos se nám narodilo 8 štěňátek, tak se chci podělit s Vámi, ostatní majiteli strakáčů, o vzpomínku na ně, na kterou nikdy jentak nezapomeneme.... Momentálně vlastním 3 bíglíky: Nelu, Rexíka a Barku. Je s nima skvělěj relax a pohodička., taky zábava... Je prima na ně koukat, jak si celá rodinka dobře rozumí... Veronika Jiránková Tímto zdravím všechny majitele flekáčků. Včera jsem se nedopatřením stala jedním z Vás. Naschvál píšu nedopatřením, protože pořízení "našeho" bíglíka CHARLIEHO bylo neplánované. Tímto bych se s Vámi chtěla podělit o jeho příběh, který určitě stojí za zmínku, a kterým bych chtěla apelovat na všechny, kteří uvažují o pořízení tohoto krásného a velmi temperamentního psa. Vše začalo asi takto: Jedna paní, která sice částečně patří do mé    rodiny,ale já se k ní nehlásím kvůli dřívějším neschodám, se rozhodla, že pořídí sobě nebo snad svým dětem    psa, přivezli si tedy malého bígla - fenku Báru, protože mají zahradu vedle našeho domu, můžu každý den    sledovat jak se tomuto pejskovi vede: Bára vyfásla něco jako "kotec" ve kterém je prakticky celý den na    zahradě zavřená (panička bydlí v bytě jinde), když napíšu, že kotec má dohromady cca 4 m2 tak budu možná    přehánět, možná je ještě menší. Pejska sice venčí,ale jen když se jedná o jídlo, prakticky se dostane ven asi    na 2 - 3 hod. v průměru denně. Nicméně pejskovi je teď asi 3 měsíce a stále je venku, nikoho nezajímá jestli    mrzne nebo ne. Nicméně tato "chytrá" paní neváhala a pořídila pejska ze stejného vrhu své kamarádce,    tentorkát pejska CHARLIEHO, naštěstí tato slečna, je doopravdy chytrá a pochopila, že v bytě, ve kterém    bydlí 3 lidé, a prakticky 10 hod. není nikdo doma, a ve volném čase také moc prostoru nemá, to takto nejde,    chtěla jej vrátit,ale na to už nikdo neslyšel. Rozhodla se tedy pejska věnovat někomu, kdo si jej bude vážit.    Musím říct, že jsem zprvu řekla ne, na jaře jsem si chtěla pořídit borderku s PP a začít cvičit agility, ale když    jsem viděla jak Bára dopadla a jak se oproti tomu má náš labradoří kluk, tak jsem dále neváhala, pejska jsem    se ujala, slečna jej navštěvuje, prakticky jsou všichni spokojení. Až na chuděru Báru, který každý den sleduji    z okna v kotci, stále mi vrtá hlavou "jak dlouho to ten pes může takto vydržet?!"    Charliemu chci dát vše co má i náš první pes labrador Tazi, budeme spolu navštěvovat pší školku, dostane    teplý pelíšek a myslím, že i to agility spolu zvládneme. Budu se snažit,aby této rase nedělal ostudu, držte mi    prosím palce, podle toho co jsem četla to bude tvrdý oříšek:-) Apeluji prosím takto na všechny, kteří si chtějí    pejska pořídit, jakéhokoliv. Vždy prosím zvažte všechna pro a proti. Pes není věc, tak s ním prosím tak    nezacházejte. Děkuji Lucie     Dobrý den, taky máme bígla je mu již rok a kousek, je to tzv. "zdrhač" - "strávník", ale máme ho moc rádi.    Pořídili jsme mu také kamarády - kočičí dvojčata - kocoura a kočičku, které opatruje, nebo se pere s    kocourem, celé toto společenství "komanduje" o rok starší fretka. Takže je tu kolikrát srandy kopec. Dlouho    jsme měli s naším bíglíkem Snoopym problém ten, že hodně tahal. Nešlo ho prostě naučit chodit "normálně"    tak, aby vodítko ladně plulo mezi vodičem a zdrhačem. Až jednoho dne došlo na nejhorší, protože náš pejsek    začal kašlat, vymysleli jsme místo obojku vlastnoručně vyrobený postroj, který se lehce navleče zespodu a    zapne nahoře vodítkem. Od té doby pes netáhne a procházku si lze krásně vychutnat. Po příchodu domů a    rozepnutí karabiny pes z postroje volně odejde. Žádné spony, žádné karabiny, žádná stahovací udělátka, na    kterých se jinak toto v koupených postrojích objevuje. Lidé nám radili nosit sebou pamlsky aby netáhnul.    Místo pamlsků je nejlepší dobře vymyšlený postroj. Našemu strávník už nekašle vychutná si procházku a my    také. Martina    Dobrý den. Chtěla bych také přidat něco do společného soudku. Pejska jsem chtěla už jako malé dítě (asi jako    každé). Bohužel - pes v bytě a byli jsme moc malí, rodiče stáli na svém, že to nejde. Když jsem se dostala na    střední, tak jsme se celá rodina rozhodli pro pejska. Vyhrál to bígl. Báječnej pejsek. Dnes už mu bude jedenáct    a nedám na Geryčka dopustit. Poté, co jsem se dostala na vysokou do Prahy, našla si přítele a šli jsme spolu    bydlet, tak mi společné vycházky s Gerym chyběli. Umluvila jsem přítele a pořídili jsme se holčičku Aidu.    Když jsme ji poprvé přivezli k nám Gery se urazil a celý víkend s námi nekomunikoval. Dnes to jsou největší    kamarádi. Musím říct, že přítel si dal na výchově opravdu záležet a dnes máme výbornou fenečku, KTERÁ    NÁM ZATÍM JEŠTĚ NIKDY NEUTEKLA.    Ahojky, zdravím všechny pejsky a hlavně jejich páníčky. Máme doma také jednoha rošťáka bígla jmenuje se    Bady a v dubnu mu bude rok. Můžu Vám říct, že bych možná zvládla 10 dětí spíš než 1 bígla. Jeho inteligence,    tvrdohlavost a roztomilost plně ovládá celou rodinu. Naučil nás vzorně poslouchat,respektovat každý jeho    povel, i na procházky nás vodí,jsme vždy perfektně vyvenčení a rádi se s jazykem venku vracíme domů, jen    občas nám dá volno a jde se projít sám, to pak máme zase několik hodin strach kde se toulá.Fotku bohužel    nemohu poslat - vždy, když ho chceme vyfotit máme jen tříbarevnou šmouhu,spí jen v noci a to i naše rodina,    nebo když nejsme doma a to ve spánku spřádá co provede až se vrátíme. Nejraději má ponožky a to v    jakémkoliv množství včetně silonek, nepohrdne ani kobercem a se všema povelema, pochvalama a    důsledností se můžeme jít vycpat. Tak přeji Všem bíglařům pevné nervy a hlavně poslušnost, za tu se s Vámi     čas od času alespoň pomazlí a když se vracíte domů vítá Vás jako žádnej jinej pes. Prostě bígl, alespoň náš    Bady je vůdce rodiny. ... Ahoj! Karinka má štěňátka. Je to velká legrace, už začali běhat po zahradě a krásně si s nima hraje, to bohužel nešlo vyfotit, protože mi vždy kus chyběl, nebo byli rozmazaní. Tak jsem počkala, až zalezou do pelíšku a budou cucat, to se tak nemrskají, to se jim jenom třepaj ocásky. ... :-) Lucka    Ahoj všichni, jsem moc ráda, že jsem našla tyto stránky (hlavně poradnu). Alespoň si člověk může nejen    postěžovat, ale taky vidět, že nemá sám problémy. Já mám osmiměsíční fenku bígla, jmenuje se Bacio    (italsky "pusa"). Pořídili jsme si ji s přítelem do našeho 2+1... to co následovalo, nedokážu popsat...všechny    květiny byly přesázené na schody, veškeré noviny byly na kousíčky, že to vypadalo, že u nás doma sněžilo...    padly dvě nabíječky na mobil, elektrický kartáček na zuby, židle v kuchyni je k sezení nebezpečná, nabíječka    na laptop iBook, několik toaletních papírů, miliony rozsypaných košů na odpadky... museli jsme vyměnit    koberec, jelikož prvních šest měsiců bylo nemožné ji naučit chodit ven čurat... a já začala preferovat spaní na    sedačce v obývaku, jelikož pro mě v posteli s přítelem a psem, kteří oba šíleně chrápou, nebylo místo.... potom    se přítel odstěhoval do Londýna, kde našel práci (já bydlím v Oxfordu) a já se odstěhovala do domku se    zahrádkou s přáteli.... a Bacio se úplně změnila, celý den je na zahradě. Sice navštěvuje naše sousedy a já už    rozdala hodně lahví vína na omluvenou, ale Bacio je teď báječná...neutíká za cizími lidmi, poslouchá mnohem    víc a jen sem tam, tak jednou za dva týdny má menší nehodu, když v noci nevydrží čurat.... Ale musím říct, že    jsem moc štastná...předtím jsme měli jiné psy, když jsem bydlela v ČR, ale bígl mi dává strašně moc zpátky.    Vždy si připraví něco nového čím mě překvapí a všechny ty starosti před tím, stáli za to. Přeji vám všem hodně    štěstí a hlavně trpělivosti. Nemyslete si, že vycvičit bígla je nemožné... vše půjde, jen to chce čas, trpělivost a    hlavně chválit a odměňovat dobrotama...a věřte, že vám dá mnoho štěstí nazpátek! Bacio zrovna chrupká    vedle mně na sedačce a když se na ni podívám, jak spokojeně spí a mlaská, s odhaleným bříškem.... není nic    lepšího na světě... snad už pak jen vlastní mimčo :). D.C.    Ahojky! Zdravím všechny páníčky a pejsky samozřejmě taky!! Máme skoro roční (*30.1.2007) fenku Sofii a je    taky pořádný ďáblík. A jak tak pročítám příspěvky o zkušenostech a zážitcích druhých, zjišťuji, že se často    potýkají se stejnými potížemi a radostmi s bígly jako my se Sofií:o) Ale neztrácíme trpělivost!! Ono je jí    třeba opravdu hodně...ale věděli jsme z načtené literatury, co nás s bíglem doma asi může čekat..:o))    Takže ať vám dělají jenom radost! Jana B.    Když čtu Vaše dotazy, tak jsem zjistil, že máme většinou stejné problémy. Mám 2,5 letého roštáka bígla. Zlobí    stejně jako ostatní. Doma ještě poslechne, ale venku je to rošták. Mám mě naháku při poslušnosti, několikrát    mi utekl za srnkou a přišel až druhý den. Strachy jsem nespal, ale když se vrátil radostí jsem se mohl zbláznit.    Podle mého názoru a jiných chovatelů bíglů jsou takové. Prostě ti naši takový tvrdohlavci a jiný z 99 procent    nebudou. Nenažranci, čmuchalové, tvrdohlavci, ale vynahradí nám to mílosrdečností. Jiří    Já mám fenku Enný - je to zlatíčko rodiny. Je jako naše miminko i když už je dospělá a budou jí 3 roky. Umí    spousta povelů nejlépe jí jde štěkat na povel a plazit se. Nikdy se nazarazí, je pořád v pohybu.......    K.V. Králíky Nový bydžov    Ahoj bíglaři. Věnujte prosím pozornost tomu, co vám chci říct. Jmenuju se Dag a mám už osm let. Právě    pročítám vaše vzkazy a rozhodl jsem se, že musím vyvrátit falešné informace o tom, že bíglové jsou neposlušní    a zdrhající psi...To rozhodně není pravda. Já to vím, protože já jsem bígl.    1) NEJSME HLOUPÍ, naopak... jsme chytřejší než třeba německý ovčák. Povely se naučíme stejně rychle    jako on, ale přece je nebudeme, tak jako on, plnit pokaždé... to by bylo pod naši úroveň. Jsme inteligentní    plemeno, takže každý povel nejprve důkladně zvážíme a je-li pro nás přínosný, tak ho splníme.    2) NEJSME TVRDOHLAVÍ A NEUTÍKÁME, pokud se stane, že jdeme trochu jiným směrem než vy, je to    proto, že jste zvolili špatný směr... takže pokud chcete, abychom šli s vámi, upravte prosím váš směr podle    toho našeho... no a jestli jsme vám zmizeli z očí úplně... pak vězte, že to je jen pro vaše dobro. Jsme    inteligentní, víme, že sami jsme daleko rychlejší a nechceme vás zbytečně zdržovat a tak si některé cesty    proběhneme jen tak... bez vás... ušetříme vám tedy námahu i čas. Vzpomentě si prosím na oba body, když    s námi budete venku :) Za všechny bígly, Dag    Dobrý den. Před rokem jsem sem psala jak jsme s bráchou na Vánoce dostali bígla. Nepříjde mi už ani, že je    to tak dávno, ale je pravda že se hodně změnil. Začala jsem s ním chodit na cvičák a asi před půl rokem    jsme spolu začali běhat agility. Hrozně ho to báví. Miluje, když může běhat. Je to takové naše rodinné    sluníčko. I když je s ním hodně problémů a není to s ním vůbec jednoduché, za nic bych ho nevyměnila. Pořád    vymyšlí nějaké skopičiny. Taky hodně zlobí, ale člověk se na něj nedokáže pořádně zlobit. Je to hrozně milej    pejsek, zvlášť když se vrácím třeba ze školy, může se radostí potrhat. Vytahuje se na dvou na po plotě a snaží    se rozběhnout za mnou. A když vejdu do zahrady, tak po mě skáče, olizuje mě a vrtí ocesem.    Mám ho hrozně ráda. Veronika Šarfová (13)    Vážení bíglaři, hrozně krásně se mi četly Vaše stránky a zážitky s bíglíkem. Máme taky jednu tříletou slečnu    a Vaše řádky, jako kdyby mi šly ze srdce. Je to ten nejrozmazlenějąí bígl co existuje (to říká náš dědeček, ale    on jiného bígla nezná) a vychovala si celou rodinu. Spí v posteli, to by samo o sobě nevadilo, ale nemá ráda,    když se k ní otočím zády. Okamžitě se posadí, škrábe tlapkou tak dlouho, až se otočím zpět, zvednu jí peřinu a    ona se mi schoulí do klína. Je hrozně umazlená a jsme prostě závisláci, ona na nás a my na ni. Teď se    chystáme na dovolenou do Rakouských Alp. Je to první náš daleký výlet, když nepočítám slovenské Tatry.    Jízda autem jí nedělá potíže, leží mi na klíně a dívá se z okna, hlavně aby nedělali potíže příslušníci...    Přeji Vám hodně krásných chvil s našimi človíčky převlečenými do kožíšku. :-) Ivana Sýkorová    Ahoj bíglaři, tak už jsme se vrátili z Alp. Byla to fantazie. Princezna spala celou cestu jako dřevo. Probudila se    jenom na "čuranou".Na celnici si jí ani nevšimli a tudíž nemohli ocenit její krásnou fotografii na očkovacím    průkazu.Rakušáci překvapili, milují psy. Můžou vlastně všude, dokonce i na Salzburský zámek /do interiérů    pochopitelně ne/, ale na všechna nádvoří. Na náměstí jsou misky s vodou. Na některých místech dokonce i s    granulemi. Prostě paráda. Na lanovkách se NEPLATÍ za pejsky. Plánujete-li někdo dovolenou v zahraničí s        miláčkem, mohu doporučit. My jsme byli u jezera Montsee,ubytování v hotelu, psi můžou i do kempu za malý    poplatek, hromada tras na vycházky kolem jezer i vysokohorské trasy, které jsou pro bígla velmi zábavné.    Cestou sbírala maliny a užívala si na klikatých cestičkách. Vždycky nás nechala chvilku slušně sejít a pak to    vzala tou nejhorší cestou /pro nás/. Byl to prostě úžasný týden. Jestli byla před dovolenou závislák, teď je    dvojnásobný.:-) Ivana    Dobrý den. Zrovna dneska nám utekl bígl. S přítelem bydlím v Praze na sídlišti a nebýt policistů, tak ho už asi    nemáme. Sice chtějí 550,- Kč za to že ho odchytli a odvezli do Troji, ale hlavní je, že žije. Přítel byl zrovna s    pejskem venku,když se otevřela karabina a on vzal neuvěřitelnou dráhu pryč. Přítel ho občas pouští a pes    neuteče, ale dneska i když byl na vodítku tak "zdrhnul". Tím jsem chtěla říct že chovat bígla je horší než doga,    kterou jsem také dříve vlastnila. Umí sice základní povely, ale když ho to chytne tak ho nepoznáváme. Pokud    máte nervy a čas tak si bígla pořidte ale podle mě to neni pes s jednoduchou vychovou. Jinak ho mám moc    ráda a nevyměnila bych ho za nic na světě i když zlobí :) S pozdravem Petra    Ahoj, zdravím všechny "bíglaře". Chtěla bych Vám napsat, jak jsme k našemu (dnes 3,5 letému) bíglovi přišli    my. Mám syna 14 let a dlouho nás přemlouval, že by strašně rád pejska. Jednoho sice měl u babičky, ale    doma se mu po pejskovi stýskalo. Dlouho jsme s manželem odolávali. Ale jednoho dne, před vánocemi jsme    se rozhodli. Sedli jsme si k internetu a prohledávali psí atlasy. Jednoznačně jsme se rozhodli. Jedině bígla!    Bydlíme v severních Čechách a pro našeho miláčka jsme si jeli 22.12. až do Českých Budějovic. Syna jsme    odstěhovali do Štědrého dne k babičkám. Opravdu nic netušil, neboť jsme ho již několik let ujisťovali, že psa    do bytu rozhodně NÉ! Taková radost a rozzářené oči, byly to nejkrásnější vánoce. A náš bíglík Reček, je    miláčkem celé rodiny. Petra M.    Jako majitelka bígla, kterému je 2,5 roku, musím říct, že je to zvláštní plemeno. Dáváme mu spoustu lásky a    on jí dává spoustu nám. Je na nás fixovaný a my na něho. Nicméně s poslušností to u něho není nejlepší. Sice    se krásně venčí venku a je čistotný, ale má obrovskou tendenci ničit v bytě věci. Má hračky, buvolí kosti, ale    přesto jeho neoblíbenější činností je kousání nábytku či hrabání stěny (obzláště milá činnost). A to i před námi,    i když je vyběhaný. Protože jde o psa neskutečně dobráckého a jinak hodného, nemám sílu jej plácnout. Zatím    vše řešíme tak, že jsme udělali v bytě zábrany, díky kterým se ke stěnám nedostane. Jakkoli ale bíglík je svůj    a paličatý, je to nádherné zvíře s úžasně vyvinutým loveckým pudem a obrovskou dávkou potřeby být    obklopen svou smečkou. A když se vrhne na svou misku granulí a pak se přitulí z jedné strany k manželovi,    z druhé ke mě, je to ten nejmilejší tvor na světě.! A.N.    K vánocům jsem s bráchou dostala štěně bígla. Před vánocemi jsme se každý o psech bavili. Mamka chtěla    dlouhosrstého jezevčíka, babička pudla, já papilona a brácha bígla. To jsem ještě bígla nikdy neviděla. Ale    když mi ho potom bratr ukázal na fotce, nemohla jsem se rozhodnout mezi bíglem a papilonem. Mamka pořád    říkala:"Nemůžeme ho mít, protože s ním nemá být kdo doma".A tím moje naděje na to, že ho dostaneme na    vánoce klesla. Ale pak jsme ho dostali na Štědrý den a i když mě semtam kousne mám ho strašně ráda!!!!!!!!    Veronika Šarfová    p.s.Zapomněla jsem napsat,že ten pejsek se jmenuje Rocky.    Já mám bígla, jmenuje se Švestka JSOU JÍ 3 ROKY. Má stejně starou sestru Dorku. Obě pocházejí z    Vimperka. Švestka je strašně hodná, ale bojí se cizích lidí. Bojí se vody. Je to můj první pejsek. Má ráda    dlouhé procházky a ráda běhá. Je pohyblivá a rychlá. Dostává jíst dvakrát denně - v poledne dostává rýži s    konzervou, večer dostává granule.Je hodně hravá - nejradši se přetahuje. Umí 2 povely: "sedni" a    "zůstaň".Chodí pořád na pětimetrovém vodítku. Hodně táhne, utáhne půl tuny. Obě dvě nenávidí naši    kočku. Když u nás na letišti v Mladé Boleslavi startujou balony, tak na ně strašně štěkají, bojí se. ...     Kačka Novotná, 10let